13 Zemědělství v obci po roce 1993.

V tomto období někteří majitelé půdy, kteří ji převzali od světelského družstva, ji pronajali do nově založeného zemědělského družstva v Ovesné Lhotě. Ti první, kteří dostali i vydaný majetek v podobě zvířectva a strojů, jej rovněž vložili do lhoteckého družstva jako svůj členský vklad. Ti pozdější, kterým již žádný majetek světelské družstvo nevydalo, jelikož byl již rozkraden, pronajali do Lhoty pouze svou zemědělskou půdu. K 1.1.1999 obhospodařuje lhotecké družstvo na katastru obce Druhanov cca 100 ha půdy. Hospodaří dobře a pole jsou řádně obdělávána.

O soukromé zemědělské hospodaření se pokusil v obci v roce 1994 Josef Tecl, bytem v Bohušicích. Od čtyřech vlastníků půdy v obci si pronajal zemědělskou půdu a smluvně od nich převzal jejich majetkové podíly ze světelského družstva s tím, že jim jejich hodnotu do 10 let hotově proplatí. Od družstva převzal v hodnotě převzatých podílů i budovu zdejšího kravína a nechal si ji zapsat na Katastrálním úřadě na svoje jméno. V srpnu 1994 zakoupil 16 krav, které ustájil do kravína, který v té době byl již prázdný. Krávy ale nezaplatil, proto si je prodávající družstvo ze Štoků odvezlo před Vánoci zpátky. Na řádné obdělávání půdy nemá jak mechanizaci, tak i finanční prostředky, proto již v roce 1998 leží většina jím užívané půdy ladem.

Druhý pokus o soukromé hospodaření učinil majitel čp. 8, na cca 10 ha vlastní půdy. Jelikož byl mezi těmi okradenými ze světelského družstva, tudíž neměl žádné mechanizační prostředky, ani finance, rovněž jeho půda byla již v roce 1998 ponechána z větší části ležet ladem.

K 1.1.1999 leží v katastru obce minimálně 25 ha orné půdy ladem a zarostlé plevelem. Louky u říčky Sázavky a V Lánech se rovněž nesklízejí. Čili, stav jak po třicetiletých válkách.

Pro vlastní samozásobení obhospodařuje osm občanů ornou půdu od 0,20 do 1,20 ha, kteří ji mají v dobré péči. K 1.1.1999 jsou v obci chovány pouze dvě krávy (čp. 9 a 40), čtyři jalovice a jeden býk.

Prodejní ceny zemědělské produkce v prosinci 1998 v Kč:

Býci v živém kg 39,30
Jalovice v živém kg 30,00
Prasata v živém kg 27,90
Mléko kravské třída Q l 7,61
Pšenice potravinářská q 390,00
Žito potravinářské q 350,00
Ječmen krmný q 260,00
Brambory konzumní q 380,00
Řepka ozimá q 750,00

Prodejní ceny zemědělské produkce v prosinci 1999 v Kč:

Býci v živém kg 38,80
Prasata v živém kg 37,10
Pšenice potravinářská q 300,00
Žito potravinářské q 220,00
Ječmen krmný q 220,00
Řepka ozimá q 570,00

Nájemné za hektar zemědělské půdy poskytuje družstvo v Ovesné Lhotě ve výši 300 Kč. V některých obcích regionu je nájemné až 500 Kč za hektar. Pro porovnání - průměrná měsíční hrubá mzda u výdělečně činných osob ve státě činila v roce 1998 10.500 Kč. Ovšem u pracovníků v zemědělství i manuálních pracovníků v průmyslu je o třetinu nižší.

Ekonomická situace družstev i soukromých zemědělců je na konci tisíciletí špatná. A to i v podnicích s dobrými výrobními výsledky. Proti roku 1989 nepřiměřeně stouply náklady a vstupy do výroby. Index nárůstu cen v roce 1998 proti roku 1989 činí i strojů a nafty 300 % a průmyslových hnojiv dokonce 600 %. Naproti tomu ceny zemědělské produkce stagnují, jsou nestabilní a index proti roku 1989 je pouze 135 %, přitom třeba index u krmného obilí je hluboko pod 100 %. Na základě této jednoduché statistiky je zřejmé, že peníze v zemědělství být nemohou a zemědělci se stali nejslabší sociální skupinou ve státě.

Maloobchodní ceny v místní prodejně v prosinci 1998 v Kč.

Hladká mouka kg 9,00
Máslo kg 108,00
Mléko 2 % l 11,00
Salám Gothaj kg 85,00
Kuře kuchané kg 59,00
Pivo 10° 0,5 l 7,50
Rum 0,5 l 78,00
Chleba kg 15,40
Houska ks 1,50
Vepřová kýta kg 109,00 ve Světlé
Hovězí zadní kg 121,00 ve Světlé

Maloobchodní ceny ve městech v supermarketech jsou nižší a proto někteří místní občané nakupují některé potraviny, např. mouku, tuky a jiné, v těchto velkoprodejnách, čímž ohrožují existenci místní prodejny se smíšeným zbožím.

13.1 Ekonomika obecního lesního hospodářství.

RokTěžba m3 celkem Tržby Kč Tržba za 1 m3 hmoty poznámka
Dřevní hmota Státní dotace Celkem
1993417,80597.0240 597.0241.429holá seč
199448,9832.62256.223 88.855666probírka
1995466,09600.01129.698 629.7091.287cl.seč
1996205,00169.46810.410 179.878827 probírka
1997490,40508.0067.200 515.206 1.136cl. seč
1998410,00598.61849.455 648.0731.460holá seč
celkem2.038,27--2,658.745--
průměr/rok 340--443.1241.304-

RokNáklady v Kč Náklady na m3 hmoty Zisk celkem Zisk na m3 hmoty
Těžba vč. přibližováníostatnícelkem
199350.23223.94474.176 177 522.848 1.251
199412.22676.14888.374 1.804481 10
199582.19472.140154.334331 475.375 1.020
199636.02765.139101.166 493 78.712 384
199759.18354.252114.931 234 400.275 816
199878.31373.614151.927 371 496.146 1.210
celkem--684.9083701,973.837-
průměr/rok--114.151-328.972 968

K roku 1999 má obec 46,1479 ha lesa. Ještě v roce 1991, kdy se připravovalo odloučení od města Světlá nad Sázavou, byla snaha města o vytěžení podstatné plochy lesa. Obec si byla vědoma, že příjmy z lesa budou pro ni představovat rozhodující finanční příjmy a proto bylo přikročeno k rozhodné akci. Město mělo na zamýšlenou těžbu v druhanovských lesích najatou těžební skupinu, na kterou ale při vstupu do lesa byla připravena početná skupina občanů, včetně ozbrojené lesní stráže. Touto rozhodnou akcí bylo zabráněno městu Světlá provést rozsáhlou těžbu dřeva ještě před odloučením obce a připravit ji tak o budoucí tržby za dřevní hmotu. Obec totiž byla poučena z let 1989 a 1990, kdy Státní lesy, ještě před převodem historického majetku obcí ze státu na obce, vytěžily velké plochy obecního lesa. Následně město Světlá uznalo a pochopilo jednání obce a vztahy se normalizovaly.

Prvopočátek konfliktu s městem Světlá vznikl ohledně požadavku obce na vybudování obecního vodovodu. Město tento požadavek odmítlo, a to byl hlavní impuls k odloučení obce od města, protože si občané uvědomili, že se musí obec osamostatnit, aby si sami zajistili potřebný rozvoj obce. A příjmy z obecních lesů měly tento záměr uskutečnit. I proto chránili obecní lesy.

Hned po osamostatnění obce, obec a občané převzali do péče i obecní lesy. Všechny vysázené plochy po těžbě Státních lesů i Zemědělského družstva byly vyžaty a zlikvidována na těchto plochách buřeň. Občané při těchto pracích pracovali zdarma a některý den se sešlo i 15 občanů.

Pro odbornou správu lesa si obec najala hajného pana Reichenberga, který současně vykonává i hajného u městských lesů ve Světlé n. Sázavou. Jeho základní měsíční plat od obce činí 1.300 Kč. Pro obec plánuje a zajišťuje těžbu a následný prodej dřeva, objednává potřebnou sadbu pro novou výsadbu a odborně dohlíží na prováděné práce v lese. Též ve spolupráci s odborným státním dozorem nad lesy, zpracovává dlouhodobé lesní plány.

Práce s výsadbou, ochranou kultur, prořezávkami a likvidací klestí po těžbě si zajišťuje obec sama. Součástí péče o les jsou i nutné opravy lesních cest, které trpí používáním těžké mechanizace při dopravě dřeva na skládky. V roce 1999 obec platí za práci při sázení a vyžínání 40 Kč na hodinu a při pálení klestí po těžbě 15 Kč. Při této sazbě si mohou pracovníci vysekat silnější větve a odvézt si je domů pro vlastní potřebu. V roce 1997 obec využila pro tyto práce i nezaměstnaného a obdržela od Úřadu práce příspěvek na jeho mzdy ve výši 30 %.

V roce 1999 obec zakoupila pro vyžínání pasek a na slabé prořezávky motorový vyžínač, který podstatně urychlil a usnadnil tyto práce.

Při těžbě je v posledních letech využíváno technologie takzvané "clonné seče", kdy v prvém roce se vytěží zhruba 50 % stromů a následně, za několik roků (pět i více), po přirozené obnově lesa, se vytěží zbytek. Při tomto způsobu klesnou náklady na les, ale celková obnova porostu se zpozdí.

13.2 Vývoj početních stavů hospodářských zvířat.

Početní stav hospodářských zvířat byl a je u každého hospodáře vázán na výměru obhospodařované zemědělské půdy. Dalším faktorem, který může ovlivňovat stavy zvířat, jsou možnosti prodeje vyrobených produktů - mléka, masa a dalších, kromě spotřeba hospodářovy rodiny.

Přehled o časovém vývoji stavů hospodářských zvířat v obci:

ROK koněvoliskot celkem krávyprasatakozyslepice
165301866 20 7 - -
19301812133 66 81 69 619
1935182 127 69 126 61 555
196040 138 68 151 22 408
196810 160 111 246 19 363
197510 179 111 248 11 323
1987-- 157 99 444 4 302
1995-- 63 17 3 260
1998--7 2 12 3 320

Pomineme-li šokový pokles stavů po roce l990, je zřejmý soustavný pokles stavů koz. Dříve platilo, že koza je kráva chudých. Chudých zřejmě ubylo, což je skutečností, a kozy v obci téměř vymizely. V současnosti chovatelé drží kozy spíše z důvodu zdravotních, jelikož lékaři tvrdí, že kozí mléko je proti kravskému mléku zdravější. Žel, každý pamětník potvrdí, že ještě před zhruba třiceti lety tvrdili lékaři opak.

Využití koní k tažním pracím v zemědělství pominulo již v šedesátých letech, proto je nyní kůň k vidění na vesnici spíše raritou. Většinou se kůň v současnosti používá pouze pro jezdecké a sportovní využití.

Po roce 1990 ubývá u drobných chovatelů i chov prasat. Občané si raději koupí vykrmené prase k zabití, neb kupují opracované vepřové půlky.

U slepic je také pokles stavů, ale není tak výrazný.

Z ostatní drůbeže téměř vymizelo držení hus. Do roku 1950 byla na každé vesnici hejna hus. Ta byla na podzim vypouštěna na veřejná prostranství a louky k volnému pohybu a vypásání. Husy se držely téměř v každém stavení.

Z ostatních druhů drůbeže se v poslední době rozšiřuje chov krůt na maso, kdy chovatelé nakupují odrostlé krůty a ty doma dokrmují. Obdobný chovatelský postup je i u kachen. Perličky se chovají ojediněle.

Ovce v obci již nedrží žádný chovatel několik desetiletí. Ale ještě v minulém století byl hojný chov ovcí v čp. 12, kde byly ovce ustájeny v samostatné stáji a název této stáje jako "ovčín" přetrval až do dvacátého století, kdy již ovce nebyly chovány. U drobných držitelů ovcí v poválečném období přetrval nejdéle jejich chov v čp. 19, několik ovcí v začátku zemědělského družstva bylo ustájeno i v prostoru drůbežárny.

Chov králíků v poslední době decimují nemoci - kokcidióza, mixomatóza a mor králíků. Z těchto důvodů jejich stavy u drobných chovatelů výrazně klesají.

ZPĚT