7 Historie školství.


Školství na Světelsku je prvně doloženo v roce 1578. Tehdejší majitel světelského panství Burian Trčka z Lípy, v roce 1569 zahájil přestavbu kostela a v roce 1578 postavil školu a špitál pro chudé.

O založení školy a špitálu vydal 10. února 1578 obsáhlou listinu, ve které se mimo jiné uvádí: "...... Též dávám a vysazuji za školu domeček, kterýž jsem při kostele vystavěti dal, tak, aby tu na budoucí a věčné časy škola byla a rektor v té škole choval dítky z městečka, a odkud by mu dány byly, čísti, psáti, též k pobožnosti a dobrým mravům vedl a vyučoval. Také dávám a to nařizuji na budoucí časy, aby se z pivovaru světelského do téhož špitálu i také do školy, piva řídkého dávalo a pro lepší opatření chudých lidí ve špitále, aby se každého dne na každého chudého na budoucí časy z hůry ve Světlé vydávalo po dvou párech chleba a rektorovi školy s žáky nebo mendíky každého dne pět párů chleba, na výroční velké svátky oběd a konev bílého piva. ...."

Roku 1604 komorník Jana Rudolfa Trčky založil nadaci při škole ve prospěch tří chudých z dobrých rodičů pošlých pacholat, která se ve škole zdejší umění literárnímu učiti budou.

Škola při kostele byla malá budova a školu navštěvovaly pouze děti z bohatších rodin. Z Druhanova beze sporu žádná děcka tuto školu nenavštěvovala, nebyla ani povinná školní docházka.

Povinná školní docházka byla v Království vyhlášena roku 1774 pro děti od šesti do dvanácti let. Od téhož roku musela být každá obec přidělena (přiškolena) k nějaké škole.

Škola u světelského kostela, kterou postavil Burián Trčka, kapacitně nestačila a proto byla přemístěna do panského špitálu v čp. 101. Stalo se tak v roce 1792.

V této škole se vyučovalo německy a navštěvovala ji i děcka z Druhanova.

V roce 1805 vyšlo nařízení, podle něhož, kde bylo ve třídě více jak sto dětí, musela být zřízena druhá třída. Školní rok začínal 1. října a prázdniny trvaly nejvíce šest týdnů.

Počty žáků ve světelských, již dvou třídách, se zvyšovaly a z toho důvodu byla roku 1833 zřízena výpomocná škola v Druhanově. Tím se rok 1833 stal rokem začátku školství v obci.

Výpomocná škola byla zřejmě umístěna v čp. 18, což byl obecní domek, u něhož též byla kovárna. Staří pamětníci vyučování v tomto popisném čísle uváděli. Zřejmě tam ale byly stísněné prostorové podmínky, poněvadž škola roku 1837 byla zrušena a děti opět musely docházet do Světlé.

V roce 1879 byla ve Světlé slavnostně otevřena nová budova obecné školy.

V roce 1886 chodilo z Druhanova do školy ve Světlé 25 chlapců a 21 dívek, celkem 46 dětí. Obec na ně platila roční školné ve výši 90 zlatých a 68 krejcarů.

První třída měšťanské chlapecké školy byla ve Světlé otevřena v roce 1899. Do této školy chodilo z Druhanova v roce 1900 5 chlapců, a v roce 1903 4 chlapci. Jednalo se o chlapce z větších hospodářství.

Nová budova měšťanské školy o dvou podlažích byla postavena v roce 1901.

Od roku 1901, politická obec Druhanov, zahrnující obce Druhanov s osadou Josefodol, Horní a Dolní Dlužiny, usilovala o zřízení školy v místě. Důvodem bylo obtížné pěší docházení do Světlé, zvláště v zimních měsících. Že jednání byla obtížná a zdlouhavá, dokládají archivní údaje:

Po zdlouhavých jednáních byla od roku 1906 povolena a zřízena expozitura (pobočka) světelské obecné školy v čp. 29 v Druhanově. Čp. 29 byl domek pro výměnkáře u čp. 1, který byl v té době neobydlen.

7.1 Samostatná škola v Druhanově od roku 1909.

Před ustavením samostatné školy proběhla tato důležitá jednání a rozhodnutí:

Dnem 1. listopadu 1909 se z expozitury stává samostatná škola. Všechny děti z Josefodolu do druhanovské školy nechodily, některé zůstaly chodit do Světlé, ale nově začaly do Druhanova chodit děti z Horních Dlužin.

7.2 Stavba nové budovy školy.

Duchovním otcem výstavby nové školy byl tehdejší správce školy a učitel na expozituře, František Veselý. Ze svého díla se však dlouho neradoval. Zemřel záhy po postavení školy, ve věku 35 let. Budova vesnické školy byla na tu dobu značně výstavná, a to, jak co do prostornosti třídy, tak zvláště bytu v druhém podlaží. Umístění budovy školy v intravilánu obce, za hospodářskými budovami, mělo dosti kritiků. Uprostřed obce však nebylo na školu místo a umístění za poslední stavení směrem k Dlužinám bylo zřejmě motivováno skutečností, že Dlužiny byly součástí jedné politické obce, a uvažovalo se, že do místní školy budou chodit i děti z Dlužin. Kritici též vytýkali, že budova měla být otočena čelem k silnici. V tomto případě zřejmě převážila ta skutečnost, že otočením čelem k silnici by byla hůře osluněna a do oken by vnikal prach z přilehlé silnice.

Stavba začala přede žněmi v roce 1910 a slavnostní vysvěcení školy bylo provedeno 8 11. 1911. Slavnosti o otevření školy se zúčastnili občané, spolky a mnoho hostů. Staří pamětníci si až do stáří pamatovali básničky, které, coby žáčci, při slavnosti přednášeli.

Cihly na stavbu školy dodali pan František Čmejrek z Druhanova a Václav Hudík z Dlužin. Stavbu řídil stavitel Jan Komrska, který, dle návrhu učitele Veselého, zhotovil i plánky.

Celkový náklad na stavbu školy činil 25.000 K. Na úhradu této částky se místní školní rada vypůjčila u Hypoteční banky 21.000 K, s dobou splatnosti 40 let. Ale ještě v roce 1932 činil dluh 17.713 Kč.

Při přechodném zvýšení počtu dětí (77 dětí), bylo nutno od roku 1919 otevřít druhou třídu. Ale již od 1. ledna 1923 byla druhá třída zrušena a ze školy se opět stala škola jednotřídní. Druhá třída byla umístěna v čp. 18 - obecní kovárna.

7.3 Místní školní rada.

Od vzniku samostatné školy, až po rok 1939, spravovala školu a zabezpečovala ji finančně a materiálně, místní škola rada (MŠR). Předsedou byl vždy starosta obce. Členové byli většinou největší sedláci v obci, kteří byli i největšími daňovými poplatníky. Byli to Major Antonín, Vlček František, Sviták Václav, Fousek Antonín a Švec František. Virilní členské právo v MŠR patřilo josefodolským sklárnám jako největšímu daňovému poplatníku a duchovní správě ve Světlé.

Od roku 1921 obecní zastupitelstvo volilo 4 členy MŠR, dle poměrného zastoupení voličů. Spolu se dvěma učiteli tvořili tito členové MŠR. Od roku 1925 byla MŠR pouze tříčlenná a její význam upadal.

Největší starostí MŠR bylo zajištění finančních prostředků na běžný provoz školy. Dělo se tak systémem školních přirážek, přes rozpočty obcí.

7.4 Učitelé v druhanovské škole.

Ještě na expozituře v čp. 29 byli prvními učiteli Karel Dufek a Jan Konšel. Jan Konšel byl rodák z Chotěměřic na Kralovicku. Do Druhanova se znovu vrátil v roce 1924 a stal se od tohoto roku správcem školy.

U učitele Karla Dufka uvádí kronikář Václav Sviták, že měl u žáků výborné výsledky v hudební výchově. Doslova zapsal v pamětní knize: " ... zpěváci u něho byli všichni výborní."

Jan Konšel bydlel v obci v čp. 28 a měl, jako většina učitelů, v zahrádce při silnici několik úlů s včelami. Dle vyprávění pana Miloslava Moravce z čp. 7, udála se v souvislosti se včelami pana učitele Konšela následující historka.

Do vesnice přijel v teplý jarní den, směrem od Světlé, vápeník s plnou fůrou páleného vápna. Koně z předchozího kopce byli pod jednou pěnou a vápeník povoz zastavil za křižovatkou před čp. 28, v blízkosti včelích úlů pana učitele Konšela. Vápeník nechal povoz stát a šel do statku čp. 8 s dotazem, zda si koupí od něj nějaké vápno. V domě se chvíli zdržel a mezitím včely začaly sedat na zpocené koně, zřejmě je i poštípaly, a koně se dali na rychlý úprk bez kočího, směrem do vsi. V prostoru zátočiny u čp. 10 sjeli do rigolu a rozbili vůz. Vápeník požadoval od majitele včelstev náhradu za způsobenou škodu, ale po následném šetření jeho nárok byl odmítnut, jelikož nechal povoz bez dozoru a nezajištěn na veřejné komunikaci. Sám by i musel uhradit škodu, kdyby nějakou splašení koně způsobili. Pan učitel a jeho včelky byly bez viny.

V roce 1906 až 1909 učili ještě na expozituře učitelé Vilém Pipek a František Bíla.

Správcem samostatné školy ještě v čp. 29 byl od roku 1909 František Veselý, který zpracoval návrh plánů na postavení nové školy. Po jeho předčasném úmrtí zapsal do školní kroniky učitel Josef Drvoštěp následující vzpomínku: "Osud školy zdejší je úzce spjat s tragickým osudem zemřelého správce školy, který do posledního dechu žil pro školu zdejší, pro pokrok a vzdělání zdejšího lidu. Budiž mu čestná paměť a vzpomínka".V době jeho nemoci jej zastupovali učitelé Jan Konšel, Rudolf Husička a Rudolf Krispín.

Od roku 1912 do roku 1922 byl správcem a řídícím učitelem školy Josef Drvoštěp. Narodil se 13.3.1863 ve Svatém Mikuláši, okres Kutná Hora. Po čtyřicetileté učitelské službě zemřel 26.12.1924.

V druhé třídě zdejší školy vyučoval v letech 1919 až 1922 učitel Ervín Sekal.

V té době byl lidově nazýván správce školy jako pan "řídící", nebo ještě častěji, krátce, pan "řidicí."

Od roku 1922 do roku 1923 je zatímním správcem školy jmenován Jan Reitmayer, který podporoval vysazování ovocných stromků na nevyužitou půdu.Narodil se 12.5.1891 v Kožlí. Jako učitel působil ve Zruči, Broumově Lhotě, Sechově, Bernarticích, Opatovicích a Ovesné Lhotě.

Po jeho odchodu byl učitelem na zdejší škole Bohuslav Lohnický. Učil zde jeden školní školní rok, 1923-1924.

Od roku 1924 do roku 1929 byl správcem školy již zmíněný Jan Konšel, který byl i funkcionářem nově založeného hasičského sboru. Založil a vedl jeho kroniku. Působil v Bělé, Pravoníně a ve Vlkanově.

V letech 1929 - 1930 učila na škole Blažena Kumpoštová.

Od roku 1930 do roku 1937 byl řídícím učitelem Antonín Krpálek. I on pokračoval v psaní hasičské kroniky a jako všichni učitelé podporoval a organizoval hraní divadelních her místními ochotníky, hlavně z členů hasičského sboru. Narodil se 14.1.1892 ve Větrném Jeníkově. Předchozí jeho působiště byla obec Koječín. V roce 1937 odchází na školu v Břevnici u Havlíčkova Brodu.

V dalších letech zde učil učitel Jan Kraus a Kučera.

V roce 1939 nastupuje na školu jako řídící učitel František Matěna, rodák z obce Hranice, okres Kutná Hora. Předchozí jeho působiště bylo Slovensko (Sečovce, Michalovce,Hronské Nemce) a v Čechách Králíky, Bílá Voda a Ostružná. V letech 1932 - 1938 učil v Bohdanči. V Druhanově učiteloval až do roku 1969, kdy odešel do penze a odstěhoval se i s rodinou zpět do svého rodiště. V závěru války byl totálně nasazen na práce při opevňování Havlíčkova Brodu. Po dobu jeho nepřítomnosti vyučovala na škole výpomocná učitelka Marie Krupičková. V padesátých letech vykonával František Matěna několik roků předsedu Místního národního výboru.

Do uvolněného školního bytu se nastěhovala rodina Jaroslava Vlčka, z čp. 17, jelikož byl jejich domek k bydlení nevhodný a posléze byla provedena jeho demolice.

Od roku 1969 do roku 1971 vyučoval na škole František Major, bytem Světlé, důchodce, bývalý učitel v Ovesné Lhotě.

Od roku 1971 do roku 1972 učil na zdejší škole učitel František Holoubek, bývalý ředitel základní školy ve Světlé n.Sázavou. Školu ve Světlé musel opustit z politických důvodů - nesouhlas s obsazením republiky vojsky Varšavské smlouvy. Byl to výborný učitel, který měl k žákům vřelý vztah, měl u žáků výborné výsledky, mimo jiné i ve výtvarné výchově, jelikož byl sám výborným malířem. Rád maloval hlavně krajiny. Slabší žáky doučoval i v době volna po vyučování.

Od roku 1972 do roku 1975 učila na škole paní Ludmila Martínková, která dojížděla z Havlíčkova Brodu. Rodačka byla z Mozolova u Krásné Hory. Byla to též výborná učitelka, která to s dětmi uměla. Byla družné povahy a s dětmi organizovala různé kulturní akce a pořady i poznávací zájezdy.

V závěru svého působení na místní škole onemocněla a museli za ní zaskakovat výpomocní učitelé, hlavně z řad důchodců, kteří se i tak obtížně zajišťovali.

Po rozhodnutí školského odboru okresu, že v jednotřídních školách mohou být žáci jen do čtvrtého ročníku, znamenalo to, že počet žáků v místní škole klesl pod 15 a s přihlédnutím k problémům v zajišťování výpomocného učitele za nemocnou učitelku Martínkovou, byla škola rozhodnutím školského odboru v Havlíčkově Brodě k 1.1.1976 zrušena a žáci přešli do školy ve Světlé nad Sázavou. Proti zrušení se postavila celá obec, sic marně. Tímto datem byla ukončena historie školství v obci.

Za zvláštnost je možno považovat to, že v roce 1920 dvanáct dětí místní školy vystoupilo z římskokatolické církve a přijalo víru československou. Následně po několik let se vyučovalo na škole i náboženství československé.

Počty žáků ve škole v jednotlivých letech:

Rokpočet žákůRokpočet žáků
1912 54 1952 27
1913 68 1958 19
1919 77 1963 20
1922 53 1968 15
1938 18 1973 15
1942 15 1975 12
1948 21

ZPĚT