Do roku 1925 tvořily vesnice Horní Dlužiny, Dolní Dlužiny a Druhanov, včetně osady Josefodol, jednu politickou obec.
Starostou politické obce byl na přelomu století, až do roku 1919, pan Jan Polák, sedlák z Dolních Dlužin.
Zavedené pravidlo té doby bylo, z které obce byl starosta, tam byl i obecní úřad. Bylo to spíše vynucené pravidlo, jelikož všechny malé vesnice té doby nevlastnily samostatnou budovu, vhodnou pro kancelář obecního úřadu.
Schůze obecního zastupitelstva se konaly většinou v neděli odpoledne v domě starosty. Nutno dodat, že účast na schůzích členů zastupitelstva byla téměř stoprocentní. Doklad je o tom v protokolech starých zápisů a jednání.
U starosty v bytě byly i všechny součásti obecního inventáře, jak o tom svědčí protokol předání úřadu v roce 1919 novému starostovi. Jednalo se o tyto položky:
V roce 1919 byl starostou politické obce zvolen František Vlček, brusič skla z čp. 2.
V jednotlivých obcích byli voleni i tak zvaní osadní starostové, i osadní zastupitelstvo, které mělo značné pravomoci, včetně samostatného účetnictví a rozpočtu. Osadními starosty byli do roku 1925 František Dušátko z čp. 16 a František Bašta z čp. 21.
17.12.1925 dochází k rozdělení obce na samostatnou obec Druhanov a obec Horní a Dolní Dlužiny. Snahy o rozdělení obcí na dva samostatné subjekty lze vystopovat, dle zápisů a protokolů obecního a osadního zastupitelstva, již od roku 1909. Většina svárů mezi obcemi vznikala ohledně financí.
Volby do obecního zastupitelstva v roce 1926 vyzněly v poměru 8 míst pro komunistickou stranu a 4 místa pro stranu republikánskou. Starostou byl opět zvolen František Vlček.
Ve volbách v roce 1931 byl poměr mezi komunisty a republikány opět v poměru 8:4. Složení zastupitelstva bylo následující:
| Vlček František | čp.2 | starosta |
| Vlček Jaroslav | čp. 1 | náměstek |
| Menoušek | Josefodol | člen |
| Havel Josef | čp. 27 | člen |
| Hovorka Jan | čp. 37 | člen |
| Kubát | Josefodol | člen |
| Trouba Jan | čp. 5 | člen |
| Moravec Jan | čp. 7 | člen |
| Horní Josef | čp. 9 | člen |
| Vlček Ladislav | čp. 22 | člen |
| Sviták Václav | čp. 3 | člen |
Dle zmocňovacího nařízení, byl v roce 1934 z místa starosty suspendován Fr. Vlček z čp. 2, který starostu vykonával od roku 1925. Jednalo se o politickou suspendaci.
V politických volbách do parlamentu v roce 1935 obdržely jednotlivé strany v obci následující počet hlasů:
| Republikáni | 71 |
| Komunisté | 50 |
| Soc. demokraté | 28 |
| Nár. socialisté | 12 |
| Národní sjednocení | 7 |
| Živnostníci | 6 |
| Lidovci | 3 |
Ve volbách do obecního zastupitelstva byli za republikány zvoleni Vlček Jaroslav z čp. 1, Sviták Václav z čp. 3, Rezek František z čp. 13, Zadina František z čp. 31 a Sviták Jan z čp. 23. Za sjednocené strany byli zvoleni Vlček František z čp. 2, Žatečka František z čp. 33, Kubát Jan z čp. 33, Březina Alois z čp. 33, Švec František z čp. 6, Moravec Jan z čp. 7 a Hovorka Jan z čp. 37. Při volbě starosty nedošlo k dohodě, a losem byl zvolen Švec František z čp. 6, který ovšem nebyl schválen zemským výborem. Dodatečně byl zvolen starostou Jaroslav Vlček z čp. 1.
Ve volbách v roce 1939 byl starostou opět zvolen Jaroslav Vlček.
Za okupace nacistickým Německem v obci pracovala ilegální organizace KSČ ve složení: Trouba Jan, Čapek Karel, Čapek Václav, Vlček František, Vlček Jaroslav a Dušátko Antonín. Jelikož byla komunistická strana stranou zakázanou a došlo k vyzrazení její činnosti, následovalo zatýkání členů, jejich výslechy a následné věznění v nacistických věznicích. Pobyli zde 32 měsíců.
Obdobně dopadli i členové z ostatních ilegálních organizací KSČ ve Světlé a okolních vesnicích. Někteří zaplatili za tuto činnost životem.
Totálně nasazeni na práci v Reichu byli Rezek Josef, Bašta František a Havel Václav.
7.5.1945 byl v obci ustaven revoluční národní výbor ve složení: Matěna František předseda a členové Hovorka Jan, Bašta František, Sviták Alois, Dušátko Antonín, Vlček Jaroslav a Jedlička Josef.
V politických volbách v obci v roce 1946 obdržely jednotlivé politické strany následující počet hlasů:
| KSČ | 138 |
| Soc. demokracie | 10 |
| Str. lidová | 19 |
| Nár. socialisti | 15 |
Zhruba stejným poměrem skončil výsledek voleb v celém světelském regionu a obdobně v celých Čechách. Tento volební výsledek předznamenal a vytvořil předpoklady, pro následný politický zvrat v roce 1948.
Složení obecního zastupitelstva v roce 1946 bylo následující:
| Vlček Jaroslav | čp. 17 | brusič skla | předseda |
| Sviták Josef | čp. 28 | kolář | zástupce |
| Švec František | čp. 6 | rolník | člen |
| Bašta František | čp. 21 | šofér | člen |
| Major Antonín | čp. 11 | rolník | člen |
| Hovorka Jan | čp. 37 | strojník | člen |
| Paštyka Josef | čp. 33 | brusič | člen |
| Matěna František | čp. 34 | učitel | člen |
| Sviták Václav | čp. 3 | rolník | člen |
| Stibůrek Vilém | čp. 1 | rolník | člen |
| Zadina František | čp. 31 | rolník | člen |
V roce 1952 Vlček Jaroslav rezignoval na funkci předsedy národního výboru a do této funkce byl navržen a zvolen učitel František Matěna.
V roce 1954 byl předsedou zvolen František Matěna a tajemníkem Miloslav Moravec z čp. 7.
V roce 1957 zůstává předsedou Místního národního výboru František Matěna, tajemníkem byl zvolen František Bašta.
V roce 1960, na nátlak Okresního národního výboru Havlíčkově Brodě a okresního výboru Komunistické strany, dochází k nedemokratickému odtržení části Josefodolu od obce Druhanov a připojení k městu Světlá nad Sázavou.
Ve volbách v roce 1960 byl předsedou zmenšené obce zvolen Jan Hovorka z čp. 37 a tajemníkem Antonín Dušátko z čp. 16. Členové národního výboru byli Fiala Ladislav, Bašta František, Matěna František, Švec František, Horní Josef, Moravec Miloslav a Vlček Jaroslav.
V roce 1964 byl předsedou zvolen Ladislav Fiala a tajemníkem Josef Horní.
Od roku 1971 do roku 1988 vykonával funkci předsedy národního výboru Vladyka Jan z čp. 27. Funkci tajemníka od roku 1971 zastával Jaroslav Vlček z čp. 17, od roku 1976 Miloslav Moravec z čp. 7, a od roku 1986 Miloslav Moravec mladší z čp. 7.
V roce 1986 byli členové Místního národního výboru: Ing. Horní Josef, Rezek Jaroslav, Fiala Ladislav, Toman František, Rezková Alena, Svitáková Marie, Malinová Marie, Dvořáková Eva, Sviták Vladimír, Zadina Miroslav a Dušátko Zdeněk.
Na nátlak vyšších orgánů, a tendencí té doby rušit malé obce, byla obec Druhanov od 1.1.1989 přičleněna k městu Světlá n.Sáz. a v obci pracoval pouze občanský výbor. Předsedou byl Vladyka Jan, zástupcem Moravec Miloslav mladší.
Po politické revoluci a vyklizení mocenské pozice KSČ v roce 1989, dochází zvláště mezi mladými občany k tendencím a snahám po osamostatnění obce. Toho je dosaženo v roce 1992, kdy výnosem Ministerstva vnitra byla ustavena samostatná obec Druhanov.
Starostou byl zvolen Miloslav Moravec mladší z čp. 7 a místostarostou Václav Malina z čp. 22.
Politické volby v obci v červnu 1992 do sněmovny lidu vyhrála koalice Levý blok s 19 hlasy, před lidovci s 16 hlasy a liberální stranou s 13 hlasy.
V řádných komunálních volbách v roce 1994 bylo z 13 kandidátů zvoleno následující sedmičlenné obecní zastupitelstvo:
| Miloslav Moravec | cizelér | čp. 7 |
| Jan Vladyka | zootechnik | čp. 27 |
| Václav Malina | strojník-mistr | čp. 22 |
| Josef Horní, ing. | učitel | čp. 30 |
| Josef Sviták | strojník | čp. 28 |
| Josef Vlček | brusič skla | čp. 34 |
| Marie Hurská | podnikatel | čp. 43 |
V tajných volbách na ustavujícím zasedání byl starostou zvolen Miloslav Moravec a místostarostou Jan Vladyka z čp. 27.
V parlamentních volbách v roce 1996 bylo v obci následující politické spektrum, a jednotlivé strany dosáhly tento procentní výsledek odevzdaných hlasů:
| KDU-ČSL | 22,54 |
| ODS | 19,90 |
| KSČM | 18,31 |
| ČSSD | 16,90 |
| Republikáni | 8,50 |
| ODA | 2,81 |
| ostatní | 11,04 |
Ve státě vyhrála Občanská demokratická strana s 29,62 %, ČSSD 26,44 %.
V mimořádných parlamentních volbách 19. a 20.6. 1998 zvítězila v obci sociální demokracie /ČSSD/, která obdržela 22 hlasů, KSČM 15, ODS 13, Lidová strana 10, ostatní strany 5 hlasů.
Ve státě zvítězila ČSSD před ODS.
V podzimních komunálních volbách roku 1998 byli z 12 kandidátů zvoleni do obecního zastupitelstva tito občané: Miloslav Moravec čp. 7 - 60 hlasů, Josef Sviták čp. 28 - 53 hlasů, Josef Vlček čp. 34 - 49 hlasů, Jan Vladyka čp. 27 - 49 hlasů, Václav Malina čp. 22 - 41 hlasů, ing. Josef Horní čp. 30 - 38 hlasů, a František Bašta čp. 21 - 32 hlasů.
V tajných volbách byl starostou zvolen Miloslav Moravec, místostarostou Jan Vladyka, hospodářkou obce zůstává Eva Dvořáková z čp. 13.
V minulosti i v současnosti nadpoloviční většina občanů v obci se hlásila a hlásí k levé části politického spektra. Tomu odpovídají výsledky voleb a sociální skladba občanů obce. Převahu mají rodiny původem z dělnických profesí a z rodin družstevních rolníků. Ke křesťansko demokratickým zásadám se hlásí cca 15 % rodin. K extrémistickým stranám, ať zprava či zleva, se v obci nehlásí nikdo. V obci není žádná organizace strany, ani žádná politická strana nemá v obci aktivního přívržence.