4 Vývoj obecní samosprávy a politického spektra.


Do roku 1925 tvořily vesnice Horní Dlužiny, Dolní Dlužiny a Druhanov, včetně osady Josefodol, jednu politickou obec.

Starostou politické obce byl na přelomu století, až do roku 1919, pan Jan Polák, sedlák z Dolních Dlužin.

Zavedené pravidlo té doby bylo, z které obce byl starosta, tam byl i obecní úřad. Bylo to spíše vynucené pravidlo, jelikož všechny malé vesnice té doby nevlastnily samostatnou budovu, vhodnou pro kancelář obecního úřadu.

Schůze obecního zastupitelstva se konaly většinou v neděli odpoledne v domě starosty. Nutno dodat, že účast na schůzích členů zastupitelstva byla téměř stoprocentní. Doklad je o tom v protokolech starých zápisů a jednání.

U starosty v bytě byly i všechny součásti obecního inventáře, jak o tom svědčí protokol předání úřadu v roce 1919 novému starostovi. Jednalo se o tyto položky:

V roce 1919 byl starostou politické obce zvolen František Vlček, brusič skla z čp. 2.

V jednotlivých obcích byli voleni i tak zvaní osadní starostové, i osadní zastupitelstvo, které mělo značné pravomoci, včetně samostatného účetnictví a rozpočtu. Osadními starosty byli do roku 1925 František Dušátko z čp. 16 a František Bašta z čp. 21.

17.12.1925 dochází k rozdělení obce na samostatnou obec Druhanov a obec Horní a Dolní Dlužiny. Snahy o rozdělení obcí na dva samostatné subjekty lze vystopovat, dle zápisů a protokolů obecního a osadního zastupitelstva, již od roku 1909. Většina svárů mezi obcemi vznikala ohledně financí.

Volby do obecního zastupitelstva v roce 1926 vyzněly v poměru 8 míst pro komunistickou stranu a 4 místa pro stranu republikánskou. Starostou byl opět zvolen František Vlček.

Ve volbách v roce 1931 byl poměr mezi komunisty a republikány opět v poměru 8:4. Složení zastupitelstva bylo následující:

Vlček František čp.2 starosta
Vlček Jaroslav čp. 1náměstek
Menoušek Josefodol člen
Havel Josef čp. 27 člen
Hovorka Jan čp. 37 člen
Kubát Josefodol člen
Trouba Jan čp. 5 člen
Moravec Jančp. 7 člen
Horní Josef čp. 9 člen
Vlček Ladislav čp. 22 člen
Sviták Václav čp. 3 člen

Dle zmocňovacího nařízení, byl v roce 1934 z místa starosty suspendován Fr. Vlček z čp. 2, který starostu vykonával od roku 1925. Jednalo se o politickou suspendaci.

V politických volbách do parlamentu v roce 1935 obdržely jednotlivé strany v obci následující počet hlasů:

Republikáni 71
Komunisté 50
Soc. demokraté 28
Nár. socialisté 12
Národní sjednocení 7
Živnostníci 6
Lidovci 3

Ve volbách do obecního zastupitelstva byli za republikány zvoleni Vlček Jaroslav z čp. 1, Sviták Václav z čp. 3, Rezek František z čp. 13, Zadina František z čp. 31 a Sviták Jan z čp. 23. Za sjednocené strany byli zvoleni Vlček František z čp. 2, Žatečka František z čp. 33, Kubát Jan z čp. 33, Březina Alois z čp. 33, Švec František z čp. 6, Moravec Jan z čp. 7 a Hovorka Jan z čp. 37. Při volbě starosty nedošlo k dohodě, a losem byl zvolen Švec František z čp. 6, který ovšem nebyl schválen zemským výborem. Dodatečně byl zvolen starostou Jaroslav Vlček z čp. 1.

Ve volbách v roce 1939 byl starostou opět zvolen Jaroslav Vlček.

Za okupace nacistickým Německem v obci pracovala ilegální organizace KSČ ve složení: Trouba Jan, Čapek Karel, Čapek Václav, Vlček František, Vlček Jaroslav a Dušátko Antonín. Jelikož byla komunistická strana stranou zakázanou a došlo k vyzrazení její činnosti, následovalo zatýkání členů, jejich výslechy a následné věznění v nacistických věznicích. Pobyli zde 32 měsíců.

Obdobně dopadli i členové z ostatních ilegálních organizací KSČ ve Světlé a okolních vesnicích. Někteří zaplatili za tuto činnost životem.

Totálně nasazeni na práci v Reichu byli Rezek Josef, Bašta František a Havel Václav.

7.5.1945 byl v obci ustaven revoluční národní výbor ve složení: Matěna František předseda a členové Hovorka Jan, Bašta František, Sviták Alois, Dušátko Antonín, Vlček Jaroslav a Jedlička Josef.

V politických volbách v obci v roce 1946 obdržely jednotlivé politické strany následující počet hlasů:

KSČ 138
Soc. demokracie 10
Str. lidová 19
Nár. socialisti 15

Zhruba stejným poměrem skončil výsledek voleb v celém světelském regionu a obdobně v celých Čechách. Tento volební výsledek předznamenal a vytvořil předpoklady, pro následný politický zvrat v roce 1948.

Složení obecního zastupitelstva v roce 1946 bylo následující:

Vlček Jaroslav čp. 17 brusič skla předseda
Sviták Josef čp. 28 kolář zástupce
Švec František čp. 6 rolník člen
Bašta František čp. 21 šofér člen
Major Antonín čp. 11 rolník člen
Hovorka Jan čp. 37 strojník člen
Paštyka Josef čp. 33 brusič člen
Matěna František čp. 34 učitel člen
Sviták Václav čp. 3 rolník člen
Stibůrek Vilém čp. 1 rolník člen
Zadina František čp. 31 rolník člen

V roce 1952 Vlček Jaroslav rezignoval na funkci předsedy národního výboru a do této funkce byl navržen a zvolen učitel František Matěna.

V roce 1954 byl předsedou zvolen František Matěna a tajemníkem Miloslav Moravec z čp. 7.

V roce 1957 zůstává předsedou Místního národního výboru František Matěna, tajemníkem byl zvolen František Bašta.

V roce 1960, na nátlak Okresního národního výboru Havlíčkově Brodě a okresního výboru Komunistické strany, dochází k nedemokratickému odtržení části Josefodolu od obce Druhanov a připojení k městu Světlá nad Sázavou.

Ve volbách v roce 1960 byl předsedou zmenšené obce zvolen Jan Hovorka z čp. 37 a tajemníkem Antonín Dušátko z čp. 16. Členové národního výboru byli Fiala Ladislav, Bašta František, Matěna František, Švec František, Horní Josef, Moravec Miloslav a Vlček Jaroslav.

V roce 1964 byl předsedou zvolen Ladislav Fiala a tajemníkem Josef Horní.

Od roku 1971 do roku 1988 vykonával funkci předsedy národního výboru Vladyka Jan z čp. 27. Funkci tajemníka od roku 1971 zastával Jaroslav Vlček z čp. 17, od roku 1976 Miloslav Moravec z čp. 7, a od roku 1986 Miloslav Moravec mladší z čp. 7.

V roce 1986 byli členové Místního národního výboru: Ing. Horní Josef, Rezek Jaroslav, Fiala Ladislav, Toman František, Rezková Alena, Svitáková Marie, Malinová Marie, Dvořáková Eva, Sviták Vladimír, Zadina Miroslav a Dušátko Zdeněk.

Na nátlak vyšších orgánů, a tendencí té doby rušit malé obce, byla obec Druhanov od 1.1.1989 přičleněna k městu Světlá n.Sáz. a v obci pracoval pouze občanský výbor. Předsedou byl Vladyka Jan, zástupcem Moravec Miloslav mladší.

Po politické revoluci a vyklizení mocenské pozice KSČ v roce 1989, dochází zvláště mezi mladými občany k tendencím a snahám po osamostatnění obce. Toho je dosaženo v roce 1992, kdy výnosem Ministerstva vnitra byla ustavena samostatná obec Druhanov.

Starostou byl zvolen Miloslav Moravec mladší z čp. 7 a místostarostou Václav Malina z čp. 22.

Politické volby v obci v červnu 1992 do sněmovny lidu vyhrála koalice Levý blok s 19 hlasy, před lidovci s 16 hlasy a liberální stranou s 13 hlasy.

V řádných komunálních volbách v roce 1994 bylo z 13 kandidátů zvoleno následující sedmičlenné obecní zastupitelstvo:

Miloslav Moravec cizelér čp. 7
Jan Vladyka zootechnik čp. 27
Václav Malina strojník-mistr čp. 22
Josef Horní, ing. učitel čp. 30
Josef Sviták strojník čp. 28
Josef Vlček brusič skla čp. 34
Marie Hurská podnikatel čp. 43

V tajných volbách na ustavujícím zasedání byl starostou zvolen Miloslav Moravec a místostarostou Jan Vladyka z čp. 27.

V parlamentních volbách v roce 1996 bylo v obci následující politické spektrum, a jednotlivé strany dosáhly tento procentní výsledek odevzdaných hlasů:

KDU-ČSL 22,54
ODS 19,90
KSČM 18,31
ČSSD 16,90
Republikáni 8,50
ODA 2,81
ostatní 11,04

Ve státě vyhrála Občanská demokratická strana s 29,62 %, ČSSD 26,44 %.

V mimořádných parlamentních volbách 19. a 20.6. 1998 zvítězila v obci sociální demokracie /ČSSD/, která obdržela 22 hlasů, KSČM 15, ODS 13, Lidová strana 10, ostatní strany 5 hlasů.

Ve státě zvítězila ČSSD před ODS.

V podzimních komunálních volbách roku 1998 byli z 12 kandidátů zvoleni do obecního zastupitelstva tito občané: Miloslav Moravec čp. 7 - 60 hlasů, Josef Sviták čp. 28 - 53 hlasů, Josef Vlček čp. 34 - 49 hlasů, Jan Vladyka čp. 27 - 49 hlasů, Václav Malina čp. 22 - 41 hlasů, ing. Josef Horní čp. 30 - 38 hlasů, a František Bašta čp. 21 - 32 hlasů.

V tajných volbách byl starostou zvolen Miloslav Moravec, místostarostou Jan Vladyka, hospodářkou obce zůstává Eva Dvořáková z čp. 13.

V minulosti i v současnosti nadpoloviční většina občanů v obci se hlásila a hlásí k levé části politického spektra. Tomu odpovídají výsledky voleb a sociální skladba občanů obce. Převahu mají rodiny původem z dělnických profesí a z rodin družstevních rolníků. Ke křesťansko demokratickým zásadám se hlásí cca 15 % rodin. K extrémistickým stranám, ať zprava či zleva, se v obci nehlásí nikdo. V obci není žádná organizace strany, ani žádná politická strana nemá v obci aktivního přívržence.

ZPĚT