Místní názvy dobře znají starší občané, a z nich zvláště ti, kteří pracovali v zemědělství. Ti, několikrát v roce při polní práci místní části navštěvovali a doma byl název vyslovován. Horší znalosti v místních názvech mají ostatní občané, a vůbec nejslabší znalosti místních částí má mladá generace.
Některé názvy časem ztrácejí opodstatnění, jelikož vymizel záchytný bod názvu. Konkrétně třeba U Buku, byl to prastarý vykotlaný dub na Skalce, neb dva názvy U Obrázku. Jednalo se o obrázky s církevní tematikou umístěné na stromech. Stromy i s obrázky byly pokáceny a na přesné místo se již nepamatuje ani starší generace, a z toho důvodu se dnes nepoužívá. Podobné je to i u názvu Merfání. To bylo vykáceno a nyní je tam jen smrkový les.
Rovněž se mění názvy, které jsou spojeny se jménem majitele. Např. Majoru kout - Havlův kout, nebo Fialů les - Kubátů les a další. Při změně majitele pozemku se postupně začne měnit i místní název. Názvy spojené s vlastním jménem nejsou proto vhodné. Je účelnější pojmenovat určitou část podle přírodního charakteru, tvaru, rozlohy apod.
Nejasný je v našem katastru název K Seči, v mapách umístěný vlevo od cesty k Josefodolu. Seč, ve významu zatravněné pole, na kterém se následně seče tráva, v tu stranu žádné není a proto se název nepoužívá a lokalitu žádný neurčí. Používá se název Majorova Seč, tj. louka za Pazdernou u lesa, která zřejmě dříve byla polem.
V zápisu pomístních jmen do zmenšené katastrální mapy katastru, jsem použil názvů, které se v současnosti používají, i názvů starých, které se již většinou nepoužívají, nebo se obtížně identifikují.
Koncem šedesátých let zpracoval zdejší učitel na místní škole pan František Matěna, za spolupráce pana Antonína Dušátky z čp. 16, přehled pomístních názvů na zdejším katastru. Jednalo se celostátní akci, kterou organizovala Místopisná komise Ústavu pro jazyk český v Praze. Kopii této práce mi zaslala pracovnice tohoto Ústavu, která se svého času zabývala etnografií Světelska.
Vlastní seznam názvů obsahoval dvě skice map, kde na jedné bylo číselné označení názvu a na druhé, parcelní číslo pozemku související s názvem. Dále byl ke každému názvu uveden tvar, druh, poloha a jakost označeného pozemku a též stáří používaného názvu. Současně byl uveden domnělý lidový výklad názvu.
Kopii původní skici mapy s číselným označením názvů, tak, jak ji zpracoval pan Matěna, přikládám, a následně uvádím u některých lokalit uvedený lidový výklad názvu, jak je uvedli zpracovatelé.
| Číslo | Název | Lidový výklad názvu |
|---|---|---|
| 1 | U Smrčíku | Na mezi u pole rostl smrček, dnes tam již není |
| 2 | Na Losech | Uživatel získal dílec louky k pronájmu losem |
| 5 | U Buku | Na kraji Skalky stál starý buk, dnes již není |
| 8 | Na Bohaté | Podle úrody, která byla lepší než na jiných polích |
| 11 | U Pazderny | V místech byla dříve pazderna na opracování lnu |
| 13 | Majorovna | Dřívější majitel domu byl A. Major. |
| 15 | Na Seči | Louky se třikrát sekaly |
| 17 | Skalka | Dříve se tam lámal kámen |
| 20 | Na Belíkách | Snad podle kopečků podobných kýblu - belíku |
| 21 | U Kobyly | Ze Sázavky vyčníval kámen - kobyla |
| 22 | Kozí Dolík | Dříve pozemek užívali držitelé koz z Josefodolu |
| 27 | Zemanova Louž | Podle majitele |
| 28 | Na Pastvišti | Dnes les, dříve pastvina |
| 34 a | Bejkovec | Obecní louka, kterou užíval vlastník obecního býka |
| 42 | Hajnů Palouk | Louku užíval obecní hajný. |
| 43 | Na pekelné | Snad, že při sušení sena tam bylo pekelné vedro - mezi lesy, bez větru |
| 51 | Melechov | Podle tvaru vrchu Melechova |
| 55 | Dubina | Dříve tam byl dubový les |
| 57 | U Cihelny | Dříve tam stávala cihelna. Do l. světové války se tam pálily cihly |
| 58 | U Skály | Majitel na pozemku tam lámal kámen |
| 63 | Na ochozi | Neznámo,snad, že je na konci katastru, od choditi okolo |
| 64 | Opálka | od roku 1953, podle tvaru, název dal uživatel z čp. 13 |
| 78 | U Hruštičky | Na mezi rostla planá hrušeň |
| 79 | Lomenice | Podle tvaru |
| 82 | Na Harfě | Tvar harfy |
| - | K Lánům | Pozemky sousedí s rozsáhlými lesy - Lány, kde byla ves Lány, zaniklá ve třicetiletých válkách |
| - | K seči | dříve úrodné louky vícekrát sečené |
| - | K Papírně | dříve tam bývala papírna, dnes sklárna |
Možno polemizovat s lidovým výkladem názvu Na Ochozi. Přikláněl bych se k výkladu, že to bylo pole u lesa, na nějž vycházela zvěř, čili ochoz pro zvěř. Názvu louky Na Pekelné by byl přiléhavější výklad, že tam byly těžké - pekelné - podmínky při sečení a odvozu sena, louka byla značně vlhká, při chůzi se povrh houpal, koně zapadali.
Velmi vžité a používané i v okolních obcích je pomístní jméno Na Losech. Jednalo se vždy o obecní louky, většinou vždy u vodního toku pod vsí, které obec pronajímala občanům, kteří o pronájem projevili zájem. Pozemek se rozparceloval, jednotlivé parcely dostaly čísla a aby se jednotliví zájemci necítili poškozeni, o jednotlivé parcely se losovalo. A od přidělení parcely losováním se i ustálil název Na Losech. Žel, v nynější době je původ tohoto názvu, zvláště pro mladé občany obce, neznámý.