17 Místní názvy.

Místní názvy dobře znají starší občané, a z nich zvláště ti, kteří pracovali v zemědělství. Ti, několikrát v roce při polní práci místní části navštěvovali a doma byl název vyslovován. Horší znalosti v místních názvech mají ostatní občané, a vůbec nejslabší znalosti místních částí má mladá generace.

Některé názvy časem ztrácejí opodstatnění, jelikož vymizel záchytný bod názvu. Konkrétně třeba U Buku, byl to prastarý vykotlaný dub na Skalce, neb dva názvy U Obrázku. Jednalo se o obrázky s církevní tematikou umístěné na stromech. Stromy i s obrázky byly pokáceny a na přesné místo se již nepamatuje ani starší generace, a z toho důvodu se dnes nepoužívá. Podobné je to i u názvu Merfání. To bylo vykáceno a nyní je tam jen smrkový les.

Rovněž se mění názvy, které jsou spojeny se jménem majitele. Např. Majoru kout - Havlův kout, nebo Fialů les - Kubátů les a další. Při změně majitele pozemku se postupně začne měnit i místní název. Názvy spojené s vlastním jménem nejsou proto vhodné. Je účelnější pojmenovat určitou část podle přírodního charakteru, tvaru, rozlohy apod.

Nejasný je v našem katastru název K Seči, v mapách umístěný vlevo od cesty k Josefodolu. Seč, ve významu zatravněné pole, na kterém se následně seče tráva, v tu stranu žádné není a proto se název nepoužívá a lokalitu žádný neurčí. Používá se název Majorova Seč, tj. louka za Pazdernou u lesa, která zřejmě dříve byla polem.

V zápisu pomístních jmen do zmenšené katastrální mapy katastru, jsem použil názvů, které se v současnosti používají, i názvů starých, které se již většinou nepoužívají, nebo se obtížně identifikují.

Koncem šedesátých let zpracoval zdejší učitel na místní škole pan František Matěna, za spolupráce pana Antonína Dušátky z čp. 16, přehled pomístních názvů na zdejším katastru. Jednalo se celostátní akci, kterou organizovala Místopisná komise Ústavu pro jazyk český v Praze. Kopii této práce mi zaslala pracovnice tohoto Ústavu, která se svého času zabývala etnografií Světelska.

Vlastní seznam názvů obsahoval dvě skice map, kde na jedné bylo číselné označení názvu a na druhé, parcelní číslo pozemku související s názvem. Dále byl ke každému názvu uveden tvar, druh, poloha a jakost označeného pozemku a též stáří používaného názvu. Současně byl uveden domnělý lidový výklad názvu.

Kopii původní skici mapy s číselným označením názvů, tak, jak ji zpracoval pan Matěna, přikládám, a následně uvádím u některých lokalit uvedený lidový výklad názvu, jak je uvedli zpracovatelé.

Číslo Název Lidový výklad názvu
1 U Smrčíku Na mezi u pole rostl smrček, dnes tam již není
2 Na Losech Uživatel získal dílec louky k pronájmu losem
5 U Buku Na kraji Skalky stál starý buk, dnes již není
8 Na Bohaté Podle úrody, která byla lepší než na jiných polích
11 U Pazderny V místech byla dříve pazderna na opracování lnu
13 Majorovna Dřívější majitel domu byl A. Major.
15Na Seči Louky se třikrát sekaly
17 Skalka Dříve se tam lámal kámen
20 Na Belíkách Snad podle kopečků podobných kýblu - belíku
21 U Kobyly Ze Sázavky vyčníval kámen - kobyla
22 Kozí Dolík Dříve pozemek užívali držitelé koz z Josefodolu
27 Zemanova Louž Podle majitele
28 Na Pastvišti Dnes les, dříve pastvina
34 a Bejkovec Obecní louka, kterou užíval vlastník obecního býka
42 Hajnů Palouk Louku užíval obecní hajný.
43 Na pekelné Snad, že při sušení sena tam bylo pekelné vedro - mezi lesy, bez větru
51 Melechov Podle tvaru vrchu Melechova
55 Dubina Dříve tam byl dubový les
57 U Cihelny Dříve tam stávala cihelna. Do l. světové války se tam pálily cihly
58 U Skály Majitel na pozemku tam lámal kámen
63 Na ochozi Neznámo,snad, že je na konci katastru, od choditi okolo
64 Opálka od roku 1953, podle tvaru, název dal uživatel z čp. 13
78 U Hruštičky Na mezi rostla planá hrušeň
79 Lomenice Podle tvaru
82 Na Harfě Tvar harfy
- K Lánům Pozemky sousedí s rozsáhlými lesy - Lány, kde byla ves Lány, zaniklá ve třicetiletých válkách
- K seči dříve úrodné louky vícekrát sečené
- K Papírně dříve tam bývala papírna, dnes sklárna

Možno polemizovat s lidovým výkladem názvu Na Ochozi. Přikláněl bych se k výkladu, že to bylo pole u lesa, na nějž vycházela zvěř, čili ochoz pro zvěř. Názvu louky Na Pekelné by byl přiléhavější výklad, že tam byly těžké - pekelné - podmínky při sečení a odvozu sena, louka byla značně vlhká, při chůzi se povrh houpal, koně zapadali.

Velmi vžité a používané i v okolních obcích je pomístní jméno Na Losech. Jednalo se vždy o obecní louky, většinou vždy u vodního toku pod vsí, které obec pronajímala občanům, kteří o pronájem projevili zájem. Pozemek se rozparceloval, jednotlivé parcely dostaly čísla a aby se jednotliví zájemci necítili poškozeni, o jednotlivé parcely se losovalo. A od přidělení parcely losováním se i ustálil název Na Losech. Žel, v nynější době je původ tohoto názvu, zvláště pro mladé občany obce, neznámý.

ZPĚT